Kagekao

24. prosince 2015 v 22:16 | Jane The Killer |  Creepypasty

Mark si povzdechl a podíval se na noční oblohu. Byl ve čtvrtém patře, na střeše svého domu. Občas si Mark přál, aby zůstal navždycky tady, ve věčném tichu. Při pohledu dolů spatřil rušné město. Když se podíval nahoru, viděl měsíc v úplňku a svit hvězd...
Mark se procházel po okraji střechy. Bylo už dost pozdě, tak se rozhodnul, že se vrátí zpět do bytu. Pak spatřil něco co leželo na zemi a pohrábal si s tím vítr. Vzal to do rukou a zjistil, že jsou to noviny. Začal si číst titulní stranu.

Mladý muž nalezen mrtvý u lesa
Dnes byl nalezen mrtvý dvacetiletý John Parker. Na severní straně lesa. Jeho rodina prohlásila, že neměl nepřátele, ale byl to problémový člověk. Stále není jista totožnost vraha. Zdá se, že jeho smrt byla způsobena velkou ztrátou krve. Podle jizev by se dalo říct, že ho zabilo některé velké zvíře, ale tahle domněnka byla zamítnuta, jelikož muž měl na čele vyrytý symbol. Symbol byl -

Mark odložil noviny tam, kde je našel. Nechtěl si tím kazit noc. Šel podél kraje střechy a díval se na oblohu. Dvacet let... Tak mladý. Litoval ho, jemu samotnému bylo již třicet let. Myslel na všechny věci, které ten muž už nemohl udělat. Jak byl jeho život krátký. Mark se snažil vytěsnit tuhle myšlenku z hlavy. Nechtěl upadnout do deprese.
Aniž by si toho všimnul, shodil omylem rukou krabici, která ležela na okraji střechy. Pokusil se jí chytit, ale bylo už pozdě. Krabice padala do černočerné hloubky pod střechou. Bylo to zvláštní. Pod ním nebyla žádná auta ani lidé. Až na jednoho člověka kráčícího po chodníku.
"Hej! Pozor!" zavolal, ale bylo příliš pozdě.
Krabice spadla člověku na hlavu. Ještě, že to byla jen prázdná lepenková krabice. Chystal se tomu člověku omluvit, ale najednou ho něco zarazilo. Postava se na něj otočila. Měla na sobě černou mikinu s kapucí a černobílý pruhovaný šátek. To ale nebylo to, co ho znejistilo. Ten člověk měl na obličeji černobílou masku.
Když se Mark konečně vzpamatoval, chtěl se mu omluvit. Možná jde ten chlápek z nějakého divného setkání. Muž něco řekl, ale Mark to neslyšel. Najednou vyskočil na zeď a začal šplhat nahoru.
Šplhal podobným stylem jako ještěrka nebo pavouk. Mark stál nahoře s pokleslou bradou a snažil se pochopit to, co právě teď vidí. Podivný muž, nebo spíš příšera, vyšplhal úplně nahoru a seděl na římse. Sledoval ho.
Mark až teď zjistil, jak to, že se mu povedlo vylézt na budovu tak snadno. Měl na sobě navlíknuté bílé rukavice, které měly na sobě dlouhé černé kočičí drápy. Všiml si, že maska měla tvář, ale jen na polovině obličeje. Na bílé straně byl černý nenávistný škleb. Zírali na sebe ještě několik vteřin, než Mark uslyšel přízračný smích. "CHE CHE CHE!"
Když se Mark vzpamatoval, netvor stál nad ním a prohlížel si jeho obličej.

Mark se probudil. Byl doma ve svém bytě, ve své posteli. Rozhlédl se zmateně kolem sebe, aby se ujistil, že je doopravdy doma. Povzdychl si. Byl to jenom sen. Jeden z těch snů, u kterých jste si naprosto jistí, že to sen nebyl. Že to byla realita. Bylo to zvláštní.
Mark se zasmál sám pro sebe.
"Jako kdyby příšery doopravdy existovaly... Pff..."
Jeho smích přerušila náhlá bolest na čele. Možná to bylo skutečné a on si jenom nepamatoval jak se dostal dovnitř. Mark tu myšlenku okamžitě zamítnul. Asi prostě do něčeho ve spánku vrazil.
Mark vstal a šel si pro něco k pití. Dal si sklenici pomerančového džusu a udělal si snídani. Naklonil krabici, aby si nalil džus, ale najednou mu šťáva protekla úplně jinde. Zmateně se podíval na krabici. Pak si povšimnul, že byla krabice prozířnutá přesně pod víčkem.

"CHE CHE CHE!"
On je tady. Rychle se otočil, pak se zarazil. Je hodně paranoidní a hloupý. Očividně si to jenom představoval, a ten řez na krabici by mohla udělat jeho přítelkyně, když se minulý týden pohádali.
Mark uklidil nepořádek a řekl si, že už na snídani chuť nemá. Bál se, že se mu tohle bude stávat, až tu bude jeho přítelkyně Beatrice. Miloval ji, a chtěl, aby to věděla. Spustil si televizi a zapomněl na své problémy.
Když bylo odpoledne, vstal a šel do kuchyně. Otevřel si skříňku s alkoholem, vzal si láhev piva a nalil si celý její obsah do skleničky. Překvapením málem pustil láhev na zem. To nebylo pivo, to byla jen čistá voda. Zamračil se a ochutnal to, jestli je to opravdu jen voda. Zlostně popadnul další láhev, ale její obsah byl znovu jenom čistá voda. Povzdechl si.
"CHE CHE CHE!"
Mark sebou trhl. Asi je opravdu paranoidní. Ten smích si jenom vymýšlí jeho mozek. Beatrice by se to také stalo, tady žádný netvor není.
Věděl, že v zadní části skříňky jsou dvě lahve vína a šampaňského, které zachránil těsně před tím, než mu je Beatrice sebrala. Šmátral ve skříňce a zjistil, že mu chybí jedna lahev vína. Mark se podíval na poličku, kde byly sklenky na víno a také jedna chyběla.
Asi to vzala Beatrice. Byla hodně naštvaná, přemýšlel Mark, ikdyž si říkal, že tohle by byla poslední věc, kterou by Beatrice po té hádce udělala. Potom zas zaslechnul ten smích.
"CHE CHE CHE!"
Smích vycházel z obývacího pokoje, kde nechal zapnutou televizi. Tentokrát byl ten smích reálný. Víno nechal vínem a utíkal do obýváku. To monstrum tam opravdu bylo, sedělo na gauči, pilo víno a sledovalo televizi. Netvor natočil hlavu na Marka a usmál se. Pozvedl skleničku vína.
"VÍNO?"

Mark byl jako v tranzu. Rychle se ale vzpamatoval a v panice utekl do kuchyně. Tohle bylo skutečné. Čekal na to monstrum. Čekal, až se k němu rozeběhne, sežere ho, roztrhá na kousky nebo mu prokousne krk. Tohle přeci monstra dělají. Ale on tam zůstal. Seděl v obýváku a smál se.
Mark se bál. Musel se odtud rychle dostat. Musí se zachránit. Rozhlédl se po kuchyni, jestli nemůže použít něco jako obranu. V panické hrůze sebral nejbližší nůž a vrátil se zpátky k příšeře.
Ale on byl pryč. Beze stop se vytratil, nebyla tady ani žádná sklenice vína. Asi zešílel.
"Ne! Ne! Já nejsem blázen! To se nemůže stát! To se nestane. Nenechám to tak!" říkal si sám sobě.
Vrátil nůž zpět do kuchyně a sedl si k televizi.
"Možná to jsou jen halucinace... Možná jsem v depresi z toho, že je na mě Beatrice naštvaná. A navíc jsem měl ten stupidní sen!" Mark vstal a popadl telefon, aby jí zavolal. Vytočil její číslo a čekal. Byl tak natěšený, že si ani nevšimnul, že mu něco leze ven oknem...
"Ahoj! Beatrice? To jsem já! Je mi to líto... Ne, strašně moc mě to mrzí! Udělám pro tebe cokoliv! Přísahám, budu..."
Beatrice zavěsila. Mark smutně odložil sluchátko. Spatřil něco v koutku oka, ale když se otočil, už to tam nebylo.
"Budu na vztahu pracovat." Oblékl si na sebe bundu. "Omluvím se jí osobně!" Mark chodil rozpačitě po bytě a přemýšlel nad tím, co jí donese. Pak si uvědomil, že má u sebe ještě láhev šampaňského, ale když otevřel skříňku, láhev tam už nebyla. Pomyslel si, že upřímná omluva bude mnohem lepší...

Mark si cestou nacvičoval co jí řekne. Celou dobu měl pocit, jakoby ho někdo sledoval. To bude z nervozity, řekl si.
Stál na schodech u jejího domu. Měl strach, že mu neodpustí a rozejde se s ním. Natáhl ruku ke dveřím. A zase ji rychle stáhnul, bál se. Povzdechl si a zaklel, jaký to je zbabělec. Otočil se, aby šel pryč. Uslyšel smích.
"CHE CHE CHE!"


Mark už odcházel z baru. Přišel do baru, aby se trochu napil, trochu odreagoval, než se setká tváří v tvář s Beatrice. Teď si říkal, že by se měl zachovat jako muž a jít za ní. Došel k jejímu domu. Mark hlasitě zaklepal na dveře a čekal. Nikdo neodpověděl. Stiskl zvonek několikrát, a slyšel ho vyzvánět po domě. Stále nikdo neodpověděl. Začal být neklidný, zaklepal na dveře a vyslovil její jméno. Pokusil se zatáhnout za kliku a dveře se otevřely. Bylo to zvláštní, Beatrice je měla zásadně vždy zamčené. Všimnul si, že jedno okno bylo otevřené, a na jeho rámu byly hluboké škrábance. Jako od kočky. Vešel do jídelny, a zavolal její jméno. A ztuhnul. Na stole byla láhev šampaňského. Byla to přesně ta láhev, kterou měl u sebe v bytě a byla otevřená. Vzal ji do ruky a prohlédl si ji. Byl na ní napsán vzkaz:
Beatrice, je mi strašně líto naší hádky. Vážně chci, abys byla šťastná, protože já tě miluji z celého srdce a duše! - Mark
Mark si vzkaz pozorně prohlédnul. Nepamatuje si, že by jí to posílal...
"Beatrice?!" zavolal.
Obešel stůl a spatřil Beatrice, jak leží na podlaze. Okolo ní byly střepy a ležela v kaluži krve.
"Beatrice!" vykřikl Mark.
Padl na zem, aby ji zvednul. Ignoroval střepy skla bodající ho do kůže. Z jejich tvarů poznal, že jsou ze sklenice na víno. Po tváři mu začaly stékat slzy. Věděl, že je mrtvá.
"ŽE JE TO SLADKÉ?"
Mark se postavil a podíval se nahoru. Stál tam netvor. Seděl na parapetu a napodoboval Markův hlas.
"Je mi moc líto, že jsem tě nezabil hned při prvním setkání!" Mark začal zuřit.
"PAK SE NAPILA, PAK ZEMŘELA! CHE CHE CHEEE! JE TO JED! CHE CHE CHE!"
"Myslíš si že je to sranda?! Ty jsi ji zabil! Já tě zabiju!!!" Mark vstal a popadl lahev.
"ZLOBÍŠ SE?"
Mark po netvorovi hodil lahev, ale on seskočil z okna dříve, než ho trefila. Chystal se ho zabít. Ať splatí svůj dluh. Mark přistoupil k Beatricinému prádelníku, moc dobře věděl, že v něm schovávala pistoli na sebeobranu. Vytáhl jí a podíval se do zásobníku. Byly tam čtyři náboje. To mu stačilo, potřeboval jen jeden. Mark vyběhl ze dveří, jenže nikde nikdo. Věděl, že se netvor vrací do jeho bytu. Mark utíkal tak rychle, jak jen mohl. Doběhnul k bytu a vběhl dovnitř. Zabouchl dveře otevřené do svého bytu. Měl pravdu, ten netvor tam je. Seděl na horní polici a v každé ruce držel jednu láhev vína.
"VÍNO JE PRYČ!"
Mark namířil na netvora a zmáčkl spoušť. Netvor uskočil a začal lézt po stropu. Mark na něj namířil a všimnul si, že netvor má divně ohnutou levou ruku a nohu, víc než by mě obyčejný člověk mít. Vystřelil dvě kulky, ale netvor znovu uhnul a spadl ze stropu na všechny čtyři. Mark vystřelil počtvrté a opět se netrefil. Monstrum začalo lézt po zdech. Mark se k němu přiblížil a přiložil mu pistoli k hlavě. Zmáčknul spoušť, ale zaslechl jen tiché kliknutí, které znamenalo, že mu došly kulky. Netvor se začal šíleně smát.
"FAIL!"
Mark byl neskutečně naštvaný. Hodil po něm již nepoužitelnou zbraň, ale on uskočil na poličku. Hodil po Markovi slenku, ale on uhnul. Netvor po něm nakonec mrštil láhev vína. Strefila Marka mezi oči, omdlel.

Když nabyl vědomí, ocitnul se tváří v tvář netvorovi. Netvor byl přilepený ke stropu, jeho ruce a nohy v ohybu zpět v úhlu devadesáti stupňů, takže byl naproti němu. Jeho maska se zase změnila. Světlý úsměv na tmavě černé straně jeho masky zmizel, a naštvaný zamračený škleb se objevil na bílé straně. Potom k němu promluvil hrubým hlubokým hlasem.
"JSI NUDNÝ."
Vydal ze sebe syčivý zvuk a skočil.

Později přijela do bytu policie zavolaná sousedem. Řekl, že slyšel výstřel. Mark byl nalezen mrtvý, celé jeho tělo bylo pokryto škrábanci jakoby od kočky a jeho hrdlo mělo hlubokou rýhu. Zvíře za sebou zanechalo krvavé stopy a škrábance i na stropě. Stopy poté směřovaly k oknu. Při ohledání těla vyšetřovatelé zjistili, že muž má na čele vytesaný znak...
"NUDA."
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 STIAK STIAK | 24. prosince 2015 v 23:57 | Reagovat

Awwwwwwww qwq

Kage je úžasná Creepypasta C:

Řadím ho vždycky mezi svý nejoblíbenější C:

2 stories-creepypasta stories-creepypasta | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 10:08 | Reagovat

[1]: Taky mám tuhle CP ráda :D

3 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 9:45 | Reagovat

Tak už vím, co to je!
Wžumiky! 😀 👻
Ale celou dobu se u toho svíjím smíchy....protože. .. víno je pryč?

4 stories-creepypasta stories-creepypasta | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 10:50 | Reagovat

[3]: Tak jsme se nasmály a teď můžeme nahodit vážnou tvář... 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama