Laughing Jill

21. ledna 2016 v 21:10 | Jane The Killer |  Creepypasty
"Dnešní den: NOVÉ ZPRÁVY! Náhlá úmrtí po celé zemi. Policejní detektivové nacházejí mrtvá, zkrvavená, rozdrcená těla všude rozmístěná po místnostech. Pátrá se po vrahovi, ale my doufáme, že budete zamykat všechny své dveře i okna, kvůli vaší bezpečnosti před jakýmikoliv neznámými lidmi."



Rok 1925. Dívka jménem Mary byla jako každá šesti letá dívka, měla velkou představivost a často potřebovala hodně pozornosti. Napříč tomu neměla téměř žádné přátele: její matka, nevdaná matka, byla asi až příliš striktní vůči ostatním rodinám a jejich dětem. Taky měla velké obavy o to, aby někdo její malé dceři nezpůsobil újmu. Prostě hodně lidem nedůvěřovala. Učila ji doma, protože nechtěla, aby chytila nějakou nemoc, nebo aby jí někdo ublížil.
Mary si jednou takto hrála ve svém pokoji, bavila se se svými hračkami. Její matka prošla kolem dveří, ale měla pocit, že něco není v pořádku. Cítila, že tam jaksi není Mary tak úplně sama... Mluvila tam sama se sebou.
"Zlatíčko, ty máš někoho v pokoji?" řekla matka.
"Oh! Jenom kamarádka, mami," řekla a pokračovala ve hře se svými hračkami. Její matka vešla dovnitř a starostlivým výrazem se podívala na samotnou Mary.
"Oh... A kdo to je?"
"Je to moje nová kamarádka, Laughing Jill. Je to zábavný klaun! A má nádherné barvy, vidíš?" Mary ukázala vedle sebe do prázdna a její matka z toho byla zmatená, pak jí ale došlo, že to je určitě něco vymyšleného. Prostě se tady objevovala naprosto přirozená věc, dítě si vymýšlí přátele.
"Ah, aha. Tak já nechám tebe a... 'Laughing Jill', abyste si spolu hrály," řekla matka a opustila pokoj, když k 'sobě' Mary mluvila. Možná to bylo dobře, Mary měla konečně někoho s kým by si mohla povídat. Jenže Maryina matka si nikdy nemyslela, že by si její dcera vymýšlela přátele. Bylo to divné.
...
Uběhly tři roky a Mary si nepřestávala povídat s Laughing Jill. Tohle nejspíš zacházelo hodně daleko. Už jí bylo devět, ne šest, ale pořád si povídala s imaginární kamarádkou. Její matka z toho měla obavy. Neměla její malá dcerka... Schizofrenii? Nezačala bláznit?
Tolik otázek bez odpovědí, vždycky chtěla mít perfektní dítě, ale... Tohle začínalo být doopravdy divné. Kdykoliv šla Mary někam se svojí matkou, nepřestávala si s Jill povídat. A stejně jako každá matka, ani Katherine, matka Mary, nechtěla, aby její dítě vypadalo na ulicích jako blázen. Začala to řešit.
Příští den šla Katherine s Mary za doktorem, který ji prohlédnul a ptal se na několik otázek. Když došel k závěru, tak opustil místnost, mířil za Katherine.
"Co je s mým dítětem? Je v pořádku? Nemá některou nemoc?"
"Je v pořádku, ale doporučuji vám použít tohle," řekl a podal jí nějakou lahvičku s pilulkami.
"Co to je?" Zatřásla s ní matka.
"Je to jenom pár léků, které by vaší dceři mohly pomoct. Tento druh symptomů je obvyklý u dětí ve věku pěti až osmi let. Vaše dcera mi pověděla všechno o postavě, jakou si vytvořila v hlavě. Její vzhled, chování a co jí říká. Kdyby léky nezabraly, kontaktujte mne, vím co s tím dělat..."
Katherine poděkovala, vzala pilulky a odešla.
...
Uplynuly další tři roky. Mary bylo teď dvanáct a pořád mluvila se svojí kamarádkou. Její matka s tím nedokázala vůbec nic udělat, Mary léky brala krátkou dobu a od jedenácti let je odmítala brát. Dohadovala se se svojí matkou, zdálo se, že opravdu blázní... Na dvanácti letou dívku.
"Podívej, Mary... Už toho mám dost, není reálná."
"JE REÁLNÁ!" zareagovala Mary prudce. "To ji nevidíš, mami? Je přímo před tebou!" Mary se naštvala a rozhodla se odejít nahoru do svého pokoje, prudce bouchla dveřmi. Její matka z tohoto šílela, hroutila se z toho. Proto musela jít opět k tomu stejnému doktorovi. Začala mu tam říkat o všem, co se s Mary stalo. Doktor se na chvíli odmlčel a pak řekl:
"Dobře, myslím, že nemáme jinou možnost... Předpokládám, že můžeme udělat jenom jedno."
Mary byla ve svém pokoji a dělala to, co obvykle. Dveře od jejího pokoje se otevřely. Stála tam její matka.
"Mary, je tady někdo, kdo s tebou chce mluvit..."
Mary se otočila na dveře kde viděla ještě další dva muže v bílých pláštích.
"Ne, mami... Tohle mi udělat nemůžeš... NE!"
Oba muži vzali Mary, která se pokoušela se nějak vyprostit, jenomže marně. Na tři měsíce Mary skončila v blázinci.
...
Tři měsíce uplynuly a Katherine se chtěla jít podívat za svou dcerkou. Když jí sestřička ukázala Maryin pokoj, tak rychle otevřela dveře.
"Zlatíčko?"
Maryina hlava se otočila na její matku. Neřekla ani slovo, jenom se na ni dívala s prázdným výrazem. Prázdným výrazem a očima plnýma nenávisti.
"Dobrá, madam," řekla sestřička. "Budeme muset nechat doktory na ní provést ještě některé testy," zavřela dveře a dovedla Katherine do místnosti, která sousedila s místností Mary, a kde byla sousedící stěna průhledné sklo. Viděla dva doktory jak přišli do pokoje a dali jí léky, něco zapisovali. Mary se bleskově rozzlobila, byla úplně šílená.
"Je to ona! Nevidíš ji?! Je přímo tady!!!" začala úplně třeštit. Jednomu z těch dvou doktorů nezbývalo nic jiného, než vytáhnout pistoli a střelit ji do hlavy. Pak všechno utichlo. Spadla na zem, krev tříštila z její hlavy. Doktoři a sestřičky začali uklízet zkrvavenou místnost. Katherine v šoku seděla na židli. Její jediná dcera právě zemřela před jejíma očima. Přiběhla k ní jedna ze sestřiček.
"Je... Je mi ztráta vaší dcery moc líto... Vím, jak těžké to pro vás musí být."
"To je dobré. Vím, že to byla možná ta nejlepší možnost... Bude to v pořádku," přesvědčovala víc sebe než sestřičku.
...
Uběhlo několik týdnů a Katherinin dům byl úplně tichý. Nikde žádné zvuky od nikoho, Mary byla pryč. Ticho... Tedy do jedné deštivé noci. Bylo něco kolem půlnoci a Katherine si četla v tmavém rohu místnosti. Byla klidná noc. Po těch týdnech pocitu samoty, když její dcera byla pryč, měla pocit, že tady nebyla sama.
Zaslechla bouchání a prostě všelijaký rámus z kuchyně. Leknutím vyskočila, a pak se zvedla na nohy. Pomalu sešla do kuchyně. A tam... Našla mrtvé, zkrvavené tělo oběšené na lustru. Bylo to těla... Doktora. Toho, který Mary dával léky. Jeho oční bulvy vysely na očním nervu z děr, kam normálně patřily. Zuby mu někdo vylámal. Násilně vylámal.
Střeva mu, stejně jako oči z děr, visela z břišní dutiny, pomalu od nich odkapávala krev. Taky z rozříznutého žaludku. Z tohoto pohledu Maryina matka vyděšeně vykřikla a podívala se jinam. Na kuchyňské zdi byla zpráva napsána krví.
"Boj se mě." zněl vzkaz. Znechuceně se podívala na vzkaz, a pak se znovu otočila jinam, hlavou k mrtvému tělu. Jenže teď... Tam neviděla jen to tělo. Stála tam i dívka. Vysoká dívka v černém oblečení, s dlouhými, vlnitými černými vlasy, očima psychopata a se špičatým, černobílým pruhovaným nosem. Prázdně zírala na Maryinu matku, která se strachy nemohla ani pohnout. Totiž... Dívala se právě na ducha...?
Po chvíli ta zvláštní dívka vzala Katherine za krk, mrštila s ní ke skříni, kde bylo plno křehkých a snadno rozbitelných věcí, bez vyjímky i drahého nádobí. Ale samozřejmě se to všechno roztříštilo. Ale Katherine stále přežívala. Zvláštní dívka přišla blíž, Katherine vzala střep, který našla vedle sebe mezi tou hromadou dalších: ostrý střep, se kterým ale nestihla dřív, než ji ta dívka zase vyzdvihla, něco udělat. Ale pak zareagovala rychle: zabodla střep do jednoho z dívčiných očí. Ta ji okamžitě pustila, vyndala si z oka střep. Ze kterého začala skapávat černá krev. Téhle dívce... To moc neublížilo, ale... Její oko se samo vrátilo během chvilky do normálu. Pak ta dívka vypařila, prostě spolu s bleskem zmizela. Maryina matka zůstala ztěžka stát, myslela si, že už je pryč... Jenomže za ní se objevil další záblesk. Potom, během několika vteřin, se Katherine zabořily do lebky řetězy motorové pily.
Potom ta mohutná zbraň začala Katherinino tělo rozřezávat na kousíčky, jak to jen šlo, a nakonec je tam prostě nechala ležet. Krev ze zbytků Maryiné matky rychle vytékala, hledajíc si cestu k chladné podlaze. Nebo na šaty té dívky, která motorovku držela. Tohle donutilo dívku začít se nekontrolovatelně děsivě nebezpečně smát. Byla se smrtí spokojená. Ještě, než odešla, zanechala na zdi vzkaz.
"Jill tady byla."
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama